ZMIZELÁ TŘEBÍČ

Stálá expozice archeologických nálezů z Karlova náměstí

Otevírací doba

září-listopad, leden-červen
denně 9.00-17.00

červenec-srpen
denně 9.00-18.00

prosinec
denně 9.00-16.00

Vstupné: 50 Kč, snížené 30 Kč, školní skupiny 20 Kč

Městské kulturní středisko Třebíč, TIC Bazilika, Zámek 1, Třebíč
tel.: 568 610 022, 777 746 982, e-mail: infobazilika@mkstrebic.cz
www.mkstrebic.cz, www.visittrebic.eu

Třebíč má za sebou díky rekonstrukci Karlova náměstí nejrozsáhlejší archeologický průzkum svého historického centra. Jeho dosavadní závěry budou součástí nové expozice v zámeckém Předzámčí. Vystavená je v nich řada unikátních nálezů včetně zbytku zlatem zdobené boty nebo heraldický odznak dosud nezjištěného rodu. ČTK to řekl Aleš Hoch, archeolog Muzea Vysočiny Jihlava, který byl vedoucím výzkumu. Expozice se veřejnosti otevře ve čtvrtek.

Nálezy odkryly, jak vypadalo město v době raného a vrcholného středověku mezi 12. a 15. stoletím. Relevantní nálezy byly podle Hocha těsně pod dlažbou náměstí, protože novější vrstvy z něho byly v minulosti odstraněny.

Už ve 12. století nebyla Třebíč běžnou vesnickou osadou. Soustředila se v ní řemesla a obchod a vzhledem k nálezům v ní museli žít i movitější lidé, schopní obstarat si exotické či drahé předměty. Pravděpodobně v ní podle nálezů pobýval i někdo, kdo patřil k tehdejší vyšší společenské vrstvě. Podle vedoucího průzkumu je to poměrně vzácné. "Sídla, nebo alespoň místa, kde se vyskytovala raná vznikající šlechta, tak těch je v České republice zachycených málo," řekl Hoch.

Příkladem toho, že se ve městě pohyboval někdo z tehdejších elit, je dochovaný svršek boty s ornamenty z ryzího zlata. Nejbližší srovnatelné nálezy podle Hocha našli odborníci až v polské Vratislavi. Osada pravděpodobně do 20. let 13. století náležela Znojmu. V místě tak mohl žít někdo, kdo pro moravská údělná knížata Třebíč spravoval.

Archeologové našli pod náměstím zbytky několika staveb, které v raném středověku byly dřevěné. Součástí areálu, který dokázali zmapovat, byla pekárna, kovárna, prostor na zpracování dřeva, sušárna na proso a pravděpodobně i stáj. Jejich digitální podobu si budou moci lidé v expozici prohlédnout. Stavebním dřevem byla nejčastěji jedle, která tvořila podstatnou část lesů v okolí.

Nové archeologické expozici jsou v Předzámčí věnovány čtyři sály. Seznamuje návštěvníky s průběhem výzkumu či jeho metodami. Audiovizuálně lidem přibližuje, jak náměstí v minulosti vypadalo. Vystavené exponáty patří mezi to nejcennější, co archeologové pod zemí našli a co už se podařilo zakonzervovat. Vystavené jsou nože, brousky a další nástroje, šperky ze slitin bronzu a cínu, mince a žetony nebo části zbraní. K vidění jsou i hrací kostky, kostěné kuželky nebo deskové hry a kování opasku. "Opasek byl ve středověku symbolem člověka, kterým dával najevo svoje postavení, svoje bohatství," řek Hoch.

Odznak heraldicky stylizovaného lva ve skoku se štítem s erbem je pro odborníky zatím záhadou. Našel se ve vrstvách ze 12. století, kdy celý systém rodových erbů teprve vznikal. Vystavené jsou také poutní odznaky. Jeden pochází z Francie a druhý je z Cách. "Cáchy byly ve 14. století v Čechách ustaveny jako poutní místo, kam chodili pro odpuštění vrazi. Je klidně možné, že to byl případ i tohoto odznaku, ale samozřejmě taky tak vůbec být nemusí," uvedl Hoch.

Archeologický průzkum Karlova náměstí stál podle starosty Třebíče Pavla Pacala (Pro Třebíč) 3,3 milionu korun.